Kam na výlet v okolí
Zajímavá místa
Pokud se vám náhodou nebude chtít vyjet na moře, dá se okolí využít i pro cestování. K nalezení je nemálo zajímavých míst a o pár z nich se zde podělíme. Obsah budeme postupně rozšiřovat a informaci o novém místě najdete vždy i v novinkách. Začneme nejbližším okolím dostupným mnohdy i pěšky.
Pokud máte návrh na nějaké zajímavé místo, rádi ho přidáme. Stačí napsat na náš email.
Dolm, Dolmwarden
Nedaleko kempu se nachází Dolm, místo, o kterém se mi na internetu nepodařilo dohledat mnoho informací. A to i přes to, že je to – alespoň dle popisků na místě – historicky velmi důležité a hodnotné místo. Dolm najdete přibližně 5 kilometrů daleko, tedy dá se tam dojít bez problémů i pěšky, případně tedy využít auta. Na místě je i možnost odložit si auto na parkovišti a vydat se na procházku po celé osadě, prohlédnout si kostel (bohužel jen z venku) a vyrazit na blízkou vyhlídku, ze které je nádherný výhled do celého okolí.
Tím jsme se dostali k tomu, co nás zde čeká. Dle informacích získaných na místě, které jsou z velké části pouze v místním jazyce, je toto místo jedno z nejdéle osídlených míst středního Norska. První stopy osídlení jsou zde od mladší doby kamené (zhruba 10000 let) a již v té době zde existovalo velké množství osad. Sláva tohoto místa přežila dle zachovaných mohyl i další celé věky, dobu bronzovou i železnou.
Doporučuji projít si hřbitov u místního kostela. Na krásných historických náhrobcích, které jsou mnohdy vzhledem ke svému věku již těžko čitelné, se dá všimnout neskutečné drsnosti místní krajiny, která život nesnadno dávala, zato za dlouhých zim velice snadno brala.
Po procházce okolo kostela a celou osadou doporučuji navštívit již v úvodu zmíněnou vyhlídku. Ta není zrovna moc dobře značená. Dostanete se na ní vstupem přes ohradník, přímo u cedulí s informacemi o osadě. Poté doporučuji jít podél kolíků zatlučených po několika metrech v zemi skrz malé, větrem trochu pošramocenné a pokroucené břízky. Poté stačí vystoupat na několik metrů vysoký pahorek. I těch několik metrů ovšem stačí pro získání nádherného výhledu do celého okolí. Na místě najdete oblíbený “notýsek”, doporučuji nalistovat poslední příspěvek předchozího návštěvníka a zanechat tu vzkaz těm dalším.
To je asi k Dolmu vše, stojí za návštěvu nejen tím, že je to jen kousek od kempu. Historie je z něj cítit a vyhlídka vás odmění výhledem do krajiny středního Norska. Jen pozor, bývá tam velmi větrno. Při poslední návštěvě jsme vyšplhali na vyhlídku v období silného větru přes 20m/s. Na fotkách to vypadá, že bylo nádherně, ale skutečnost byla taková, že jsme byli rádi, že stojíme.
Z návštěvy Dolmu se pro mě stává tradice, je pravidelným zastavením při každé cestě do kempu.
Sistranda
Sistranda je jedno z nejbližších “větších” městeček v okolí. Bude to cílové místo pro větší nákupy a také místo s možností nákupu suvenýrů/oblečení atp.
Doporučuji navštívit místní nákupní středisko, kdo schání něco “na sebe”, bude překvapen výběrem sportovního a zimního oblečení a celkem příjemnými cenami. Dost často se také dočkáte nějaké akce/výprodeje.
Na samostatnou kapitolu by vydal Trondheim – můžu jen doporučit, pevnost, muzea, pěkné je i město jako takové a není to nějak extra daleko. Pokud se rozfouká na celý den, stojí to za zvážení, zda nevyrazit i sem.
Jedním z dalších míst, kam se dá udělat výlet, je Titran. Z kempu vás čeká zhruba 40km cesta na Froyu, respektive její západní konec. Hned v úvodu si užijete další podmořský tunel, pravda tentokráteo něco méně “hluboký”, ale i tak stojí se svými 164 metry pod mořskou hladinou a délkou 5305 metrů za zmínku.
Po projetí tunelem se můžete vydat dále na sever směr Sistranda a objet ostrov po jeho horní části nebo přímo na západ. Doporučuji využít obě cesty a procestovat tak prakticky celou Froyu.
Froya je, jak je v této oblasti běžné, prakticky bez stromů a především v západní části poměrně rovinatá. Uvidíte tak i přímo ze silnice do širokého okolí. Po slabé půlhodince cesty dorazíte do Titranu.
Titran bych nazval vesničkou “na konci světa”, když do ní přijedete za krásného počasí, skoro vás až napadne myšlenka, jak by se tam žilo. Rok poté jsme měl možnost zajet si tam v období, kdy nebylo ani 30m/s pro vítr konečnou a člověk přeci jen poněkud změní názor :-). Nicméně právě dny, kdy je větrno a moře útočí na relativně vysoké skalnaté pobřeží, jsou pro návštěvu Titranu jako dělané. Člověk si uvědomí neskutečnou sílu moře!
Přímo v místě také najdete původní pevnost z období druhé světové války, u které je i velký “komplex” podzemních chodeb. Ty jsou oficiálně uzavřené, nicméně nezamčená cesta do nich se dá najít. Osobné jsem v nich nebyl, jen jsem nahlédl. Silná baterka je však samozřejmostí…
Mezi textem najdete fotky právě z období silného větru.